Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře
Chrám byl vždy symbolem města, hrdostí Horníků a dodnes zůstává nejznámější kutnohorskou stavbou. Svatobarborský chrám je považován za nejoriginálnější pozdně gotický chrám katedrálního typu v Evropě, tj. s věncem kaplí kolem hlavního oltáře. Stavba se stala výrazem někdejšího bohatství a moci města.
Chrám byl založen kolem roku 1388 na náklad patricijských kutnohorských rodů. Podnět k jeho stavbě dalo však Bratrstvo Božího těla, založené v roce 1384 – od té doby probíhaly také sbírky ve prospěch stavby.
V počátečním období zde pracovala stavební huť Petra Parléře. Nejstarší část katedrály byla dokončena do roku 1392; jedná se o 8 ochozových kaplí. Počátkem 15. století bylo trojlodí změněno v pětilodí. Od počátku husitských válek (1419) byla stavba na desítky let přerušena a až koncem 15. století pokračuje mistr Hanuš klenbou ochozu a stavbou triforia. 1499 uzavřel mistr staroměstské školy pražské Matěj Rejsek síťovou klenbu presbytáře. V letech 1512-1532 vytvořil Benedikt Rejt (Ried) z Pístova nad vnitřními arkádami spodní části chrámu samostatné stejnolodní trojlodí, které nemá v českých zemích obdoby. Rejt je také tvůrcem velmi netypických stanových střech. Veškerá činnost byla v té době ukončena zápisem v kronice v roce 1558, stavba byla na západní straně uzavřena hrubou, tzv. „jalovou“ zdí. Dosavadní donátoři stavby neměli tolik dalších prostředků, aby byla zaručena celá dostavba chrámu. V 17. století byl chrám kolejním kostelem jezuitů. Ti roku 1733 odstranili stanovou střechu a chrám propojili pomocí galerie s Jezuitskou kolejí. Většina interiéru chrámu byla v 17. a 18. století barokizována. K nutné generální restauraci, a vlastně i jakési celkové dostavbě chrámu došlo v letech 1884-1905. Tehdy bylo vytvořeno západní průčelí se vstupním portálem a varhanní kruchta a katedrále se také vrátila její stanová střecha.
Chrám je 70 m dlouhý, 40 m široký a uvnitř 30 m vysoký. V současnosti probíhá dlouhodobá, velmi potřebná celková oprava chrámu opět po 100 letech. Nápadná shoda chrámu s pražským chrámem sv. Víta není náhodná, město se chtělo Praze vyrovnat a pražští stavitelé se na výstavbě kutnohorské katedrály mocně podíleli.